Pravidla stolu a domu
Dvacet pravidel pro sál a pro jídelnu. Nejsou přísná, jen důsledná: stojí na tom, aby se u stolu dobře sedělo všem a aby žádný večer nezkazila drobnost.
K čemu jsou pravidla
Pravidla domu se nepsala najednou. Vznikala po jednom, vždy po večeru, kdy se něco zadrhlo: voda na suknu, rozepře o tah, hlučná výměna názorů u dveří. Hana Poláková si každý takový případ zapsala a pravidlo přidala teprve tehdy, když se potvrdilo, že se stane znovu. Proto jsou krátká.
Platí pro hosty stejně jako pro tým. Kamil Ježek nesmí mít u stolu telefon, Zdeněk Linhart nesmí nosit do sálu talíř a Martina Koubková ukazuje doklad, kdyby se jí u dveří někdo zeptal. Kdo se pravidly řídí, nemusí je znát nazpaměť, stačí chuť k tomu, aby se u stolu všem dobře sedělo.
Osm pravidel pro sál
- Ke stolu usedněte teprve po pokynu krupiéra; rozehrané rozdání se nepřerušuje, ani když je u stolu židle volná.
- Žetony držíte na stole v dohledu krupiéra a nepřehazujete je mezi hráči, ani když se s nimi znáte.
- Karty se nezvedají nad stůl a neukazují ostatním, dokud krupiér rozdání neotevře.
- Odpovídá krupiér. Kdo předběhne jeho slovo a poradí sousedovi, bude vlídně požádán, aby mlčel.
- Radost i zklamání se projevují potichu; hlasité oslavy patří do jídelny, ne k suknu.
- Odcházíte-li od stolu, řeknete to krupiérovi; místo vám podrží, pokud dáte znamení.
- Nápoje stojí na boční desce v nádobě s víčkem, nikdy na suknu; sukno je jediná věc v sále, kterou nesmíme zašpinit.
- Necítíte-li se dobře, odejděte beze slova; Martina vám přinese čaj a nikdo nebude zjišťovat důvod.
- Kdo vyhraje rozdání, nemá z toho žádnou zvláštní výhodu; hra pokračuje stejným tempem a stejným klidem pro všechny.
- Pokud krupiér upozorní na chybu, vezměte ji jako pomoc, ne jako výtku; opravit se dá všechno a nikdo to nebude připomínat.
Když se u stolu něco nepovede
Co když nesouhlasím s rozhodnutím krupiéra?
Zvedněte ruku a požádejte o vedoucí sálu. Hana Poláková si vyslechne obě strany a rozhodne. Její rozhodnutí je konečné, ale vždy vám ho vysvětlí. Hádat se přes stůl se u nás nesmí, protože se tím kazí večer ostatním.
Smím radit jinému hráči?
Jen pokud o radu požádá. Nezvaná rada se u stolu považuje za zasahování do hry, i když je míněna dobře. Pokud vidíte, že soused udělal chybu, mlčte; krupiér ji opraví sám, bez poznámek.
Smím se u stolu jen dívat?
Smíte. Podél stěny stojí křesla právě pro diváky. Jen se prosím nestavte nikomu za záda a neraďte; kdo by chtěl hrát, kývne na hostitelku a ta mu najde první volné místo.
Co mám dělat, když se spletu?
Nic zvláštního. Krupiér rozdání spraví a hraje se dál. Chyba k hraní patří a nikdo ji nevytáhne podruhé; důležité je ptát se, dokud si nejste jisti.
Dvanáct pravidel pro jídelnu a chodbu
- Zvonek u vchodu zazvoní jen jednou; Martina uslyší hned a otevře, jakmile dokončí práci, kterou právě dělá.
- Kabát se odkládá na věšák, který vám Martina přidělí, a deštníky patří do stojanu u dveří.
- Stůl v jídelně zůstává neobsazený, dokud vám ho hostitelka neukáže; rezervace platí čtvrt hodiny po domluveném čase.
- Do kuchyně se nevstupuje bez pozvání; kdo chce Zdeňkovi něco vzkázat, řekne to hostitelce.
- Chodba je průchod mezi jídelnou a sálem, nikoli posezení; kdo se v ní zastaví, brání ostatním.
- Co zapomenete, uloží Martina do skříně u vchodu a po celý týden to tam na vás čeká; poté předmět putuje dál.
- Psi do domu nesmějí, kromě vodicích a asistenčních psů, které hostitelka uvítá se stejnou vlídností.
- Loučíte se u dveří, kde dostanete kabát zpět; odejdete-li bez pozdravu, nic se nestane, jen Martina bude trochu smutná.
- Zvonek u vchodu slouží jen k ohlášení příchodu; pokud se po minutě nic neděje, zavolejte na číslo uvedené v kontaktech.
- Stoly v jídelně se neposouvají; pokud potřebujete větší, požádejte hostitelku a ta ho připraví dřív, než usednete.